TETRIX              Tom.III, Fasc.2             Febr. 2018, Brno

 

 Beitrag zur Kenntnis der Art Stenobothrus (Stenobothrodes)

                            eurasius Zub. im Mitteleuropa

                 ( Insecta, Othoptera s.l., Caelifera, Acrididae )

                      Příspěvek k poznání druhu Stenobothrus

               (Stenobothrodes) eurasius Zub. ve střední Evropě

 

                                          obrazová příloha

 

 František Chládek

 

  Key words: Stenobothrus (Stenobothrodes) eurasius moravicus n.ssp. is

                   described.  Central Europe, CZ, Moravia.             

                                         Úvod

   Ve střední Evropě je saranče Stenobothrus (Stenobothrodes) eurasius

 Zubovski zoogeograficky významným druhem. Byl nalezen na xerotermních

 stepních lokalitách Maďarska, Slovenska, Rakouska a České republiky. Obý-

vá ale rozsáhlý areál od Zabajkalí, SZ Číny přes jižní Rusko a lokálně až

po střední Evropu, kde  nejzápadnější a izolovaný výskyt  je v  SZ Čechách.  

Poprvé ho ze severozápadních Čech publikoval J.Mařan (1958) a tamní po-

pulace popsal jako novou subspecii Stenobothrus (St.) eurasius ssp.bohe-

micus. Vzhledem k rozsáhlému areálu jeho současného a často izolovaného

rozšíření je tedy pravděpodobné i vytváření nových subspecií.Celkem je zná-

mo dosud pět plemen a dvě jsou popsány ze střední Evropy ( Mařan,1958).

   Na jižní Moravě našel autor jedince odpovídající druhu Sten.(S.)eurasius,

ale jsou dosti odlišné od ssp.bohemicus i ssp.slovacus. Proto je popisuje

v německé části článku jako novou ssp. moravicus. Nález na jižní Moravě

(Miroslav) byl publikován již v r. 2006 v časopise Tetrix (Chládek,2006). Další

nálezy na jižní Moravě  zjistil autor také v lokalitách Vevčice, Čejč a Moravský

kras (Suchý žleb).V teplém postglaciálním období pronikl zřejmě St.euro-

asius na více lokalit jižní Moravy, ale potom změna klimatu zapříčinila jeho 

vyhynutí na většině moravských lokalit. Přežil jen jako vzácný druh např. na

jmenovaných lokalitách. Vhodné podmínky by měl také např. na Pavlovských

vrších nebo v Mohelně, ale recentně tam zatím nebyl zjištěn.

   Z Moravy v teplém postglaciálním období pronikl tehdy otevřenou krajinou

až do Čech.Tam se pak udržel v Českém středohoří na vhodných stepních

lokalitách až do současnosti a je ozdobou tamní fauny. Přitom překonal i ne-

malé terénní překážky(např.řeky:Dunaj,Morava,Dyje,Svratka,Vltava,Labe aj.).

Severní lokalitou je na pravém břehu Labe kopec Radobýl (Chládek,2000),

kde žije m.j. i saranče  Euchorthippus pulvinatus.  Abb.1.

   V současné době se na Moravě vyskytuje vzácně až velmi vzácně u Miros-

lavi a Vevčic,ale další nálezy jsou možné.Lokalita u Miroslavi (7063) byla výz-

namně poškozena zásahem ochranářů!V jižní části rezervace Zadní Markův

kopec byla krásná kavylová step a hlavně zde žila m.j. také saranče Sten.

(St.)eurasius. V r. 2004  byla kavylová step pokosena a vegetace po uschnutí                                                                                                                             

tam také na hromadách spálena…                                                                                   5

   V dalším roce (2005) tam bylo paseno stádo ovcí,které spásly všechnu pro

ně zajímavou zeleň a systematickým sešlapem terénu došlo i k likvidaci růz-

ných vývojových stádií hmyzu, včetně sarančat. Z rodu Stenobothrus se tam

udržely nebo přemístily z okolí zatím jen častější druhy Sten.nigromaculatus

a St.lineatus.Jeden sameček St.eurasius byl nalezen v r.2005 na jiném místě.

   Vevčice (7062) jsou druhou recentní lokalitou St.eurasius na Moravě. Žije

tam velmi vzácně na stepních stráňkách se skalními výchozy. Z rodu Steno-

bothrus tam žijí také druhy nigromaculatus, crassipes a lineatus. St.eurasius

je tam velmi vzácný a pozorováni byli hlavně samečci. Není také vyloučeno,

že zde došlo i k hybridizaci druhů St.eurasius a St.nigromaculatus. Žijí po-

spolu na stejných biotopech a v následných filiálních generacích se vyskytly

vzácně i homozygotní jedinci se znaky St.eurasius. Jsou to např.žilnatina a

zbarvení krytek a křídel, začoudlý vnější okraj křídel,zbarvení těla. Abb.8.,11.

Stigma krytek je vždy přítomné, větší, posunuté do poslední čtvrtiny krytek a

to je znak bližší druhu St. nigromaculatus. U St. eurasius má být na konci

třetí čtvrtiny krytek a je tomu tak i u jeho známých středoevropských plemen.

   Autor článku má ve sbírce  materiál  obou plemen,ssp.bohemicus  z Rané a

Radobýlu,ssp.slovacus např.ze Slovenského krasu. Neměl ale k dispozici do-

klady z Maďarska a Rakouska, jen foto z publikací (Nagy, Zuna). Jejich přes-

né systematické zařazení zatím není. Mařan (1958) předpokládal, že v Ra-

kousku by mohla žít ssp.bohemicus…?... ale je to málo pravděpodobné.

Vzhledem k vzácnosti St .eurasius  na jižní Moravě byl odebrán autorem jako

doklad jen minimální materiál a tento druh by měl být zařazen do kategorie

chráněných a ohrožených moravských druhů. Dokumentován byl také foto-

graficky. Samičky byly pozorovány ojediněle jen v Miroslavi. Ke křížení druhů

St.eurasius a St.nigromaculatus mohlo dojít i na jiných lokalitách jižní Moravy.

   Harz (1975) považuje ssp.bohemicus a ssp.slovacus jen za formy ! ?

 

Stenobothrus (Stenobothrodes) eurasius moravicus, ssp.nov.

 

   Die Art  Stenobothrus (St.) eurasius  Zub. lebt im  großen  Areal  von

Westchina und Mongolei bis Mitteleuropa. Böhmen bildet westliche

Grenze der Verbreitung (Mařan,1958).Siehe Karte 4. Aus Mitteleuropa

sind bisher von Mařan zwei Subspecies beschrieben,und zwar ssp.bo-

hemicus und ssp.slovacus ( Mařan,1958). Abb.2,3.

   Im Gebiet Südmähren (siehe Karte) hat der Autor einige Exemplare

dieser Art gefunden, welche zum Sten.(St.) eurasius gehört, unter-

scheidet sich aber von ssp.bohemicus und auch von ssp.slovacus.

Darum sind sie als neue Subspecies hier beschrieben. Abb.2,3,5,6.

Lokalität: Tschechische Rep.,Mähren: Miroslav,Vevčice,Čejč, M.kras. 

   Typenmaterial.

Holotypus: Männchen. Südmähren, Miroslav, F.Q. 7063,  23.6.2005.

Paratypen: Miroslav,19.7.2007, 1m.  Čejč, F.Q. 7067,VII.1966, 1m.    

                   Vevčice, F.Q. 7062,18.8.1998,1m. Vevčice,31.8.2011,2m.

                   Moravský kras (Suchý žleb), F.Q. 6666, 27.8.1987, 1m.                     6 

Beschreibung - Männchen.

Maße (im Durchschnitt).

    Long.corp.18 mm, Pronotum long. 3,3 mm, Antennen  9,5 mm, Fe-

    mur post.10,5 mm.

Färbung.

   Hauptfärbung ist grün, Abdomen gelb, Tibien gelb, Hinterknie  sind

   schwarz. Abb.8,9.

Morphologie. 

   Kleinere, habituell an Sten.nigromaculatus erinnernde Form.

Kopf und Pronotum.

   Sie unterscheiden sich nicht besonders von anderen ssp. Abb.7.

Flügel.

Elytra. 

   Stigma ist gut sichtbar im letzten Viertel. Bei beiden ssp. aus Mittel-  

   europa sind sie aber auf dem Ende des dritten Viertels.

      Die Elytren sind zumeist +/- so lang wie das Abdomen.Sie sind teil-

   weise grün,z.B.das Cubitalfeld und Analfeld und Analadern. Abb.8,9. 

   Die Cubitaladern sind in der Mitte verwachsen,das Cubitalfeld ist nur

   im Basalteil  angedeutet. Das Mediafeld ist  ziemlich ähnlich wie bei

   anderen ssp. von St.eurasius aus Mitteleuropa.

Hinterflügel (Ala).

   Das Medialfeld der Flügel ist nicht (+/-) breiter als das  Radialfeld, im 

Apikalteil ist es schmäler als dieses und verengt. Der Apikalteil ist

deutlich angeraucht (bei lebende Ex.). Abb.5,6,11.

Hinterschenkel.

   Die Hinterschenkel  sind mit  schwarzen Knien, die Hintertibien sind

   gelb.

Hinterleib (Abdomen). 

   Der Hinterleib ist oben gelb bis gelborange. Unten hell und auf dem

Ende gelb. Abb.8,9.  An den Seiten nicht dunkelbraun gefleckt.

    Ende des Hinterleibes von oben mit Cerken ist auf Abb.10.

Biotop.

    Steppenhang mit der warmliebenden Flora und kleinen Felsen.

Etymologie.

     Diese Unterart ist nach dem Land,wo sie lebt (Moravia,Mähren,Mo-

   rava) benannt.

Diskussion.

   Hauptmerkmale dieser neuer Unterart sind z.B.gelbes Abdomen und

Hintertibien (bei ssp.bohemicus und ssp. slovacus sind sie orangerot ).

Die Cubitaladern der Elytren sind in der Mitte  verwachsen, das  Cubi-

talfeld  ist nur im  Basalteil  angedeutet.  Das Cubitalfeld,  Analfeld und               7

                                                                                                               

Analadern der Elytren sind grün. Das Mediafeld in der Ala ist (+/-) nicht

breiter als das Radialfeld,im Apikalteil ist es viel schmäler und verengt

sich. Der Apikalteil der Ala ist angeraucht.

   In der Lokalität Vevčice (Abb.12) lebt Sten.eurasius (sehr selten)

zusammen mit Sten.nigromaculatus, St.lineatus und St.crassipes. Es

ist auch möglich, daß es hier zur Kreuzung zwischen eurasius und

 nigromaculatus gekommen ist und es sind dort hauptsächlich Män-

nchen von St.eurasius selten zu finden. Harz (1975,p.774) meint, daß

 ssp.bohemicus und ssp.slovacus nur Formen sind !?.Gelbe Hintertibia

hat auch ssp.hyalosuperficies, aber nicht angerauchte Ala.

                                             Hauptliteratur

BEJ BIENKO,G.,JA u. MISTSHENKO,L.,A.,1951: Sarančevyje fauny SSSR,II.

HARZ,K.,1975: Die Orthopteren Europas II, Dr.W.Junk B.V.publ.,The Hague.

CHLÁDEK, F.,1988: Rovnokřídlý hmyz (Orthoptera),švábi (Blattoptera) a kud-

      lanky (Mantoptera) Plešivské planiny.- Geradflügler(Orthoptera),Schaben-

      artige (Blattoptera) und Fangschrecken (Mantoptera) des Plateaus Pleši- 

      vecká planina.-Výsledky riešenia hlavnej úlohy ŠPZV č.VI-3-3 v Biosféric-

      kej rezervácii Slovenský kras (1981-1985).-0chrana prírody 6B,Bratislava.

CHLÁDEK, F.,2000: Poznámky a doplňky k poznání rovnokřídlých (Orthopte-

     ra s.l.)severních Čech.-Anmerkungen und Ergänzungen zur Kenntniss der

     Geradflüglern (Orthoptera) im Nordböhmen. - Tetrix, Tom I,Fasc.5:35-36.

CHLÁDEK,F.,2006: Zajímavé nálezy rovnokřídlých(Insecta, Orthoptera) v ČR.

      Interessante Funde der Geradflügler (Insecta,Orthoptera) in der Tschechi-

      schen Republik. - Tetrix, Tom II, Fasc. 2: 8.                      

MAŘAN,J.,1958: O výskytu Stenobothrus ( Subg.Stenobothrodes Tarb.)  eu- 

      rasius Zub.v Československu. Über das vorkommen Stenobothrus (Subg.

      Stenobothrodes Tarb.) eurasius Zub. in der Tschechoslowakei. Orthopte-

      ra- Acrididae. - Acta entom. Musei Nat. Pragae, XXXII, 525: 537-543.

NAGY,B.,PUSKÁS,G.,2007:A Stenobothrus eurasius  (Orthoptera:Acridoidea)

      elöfordulása és elöhelyi jellegzetességei a Kárpát-medencében.Fol.Mus.

      hist.natur.Bakonyiensis, 24-2007: 35 - 57. Mit Karten und Photo.

WILLEMSE,F.,1974:  Stenobothrus (Stenobothrodes) eurasius macedonicus

       subspec.nov.from Macedonia (Orthoptera,Acrididae).Ent.Ber.34:180-184.

ZUNA-KRATKY,T.,et al,2009 :Verbreitungsatlas der Heuschrecken und Fang-

      schrecken Ostösterreichs.- Wien, October 2009, pp.236-237.Farb.Photo.

 

Verfasser:   RNDr.František Chládek, Bratří Čapků 12, CZ- 602 00, Brno 2

                                                                        E-mail: f.chladek(at)seznam.cz

 

Drobné zprávy                             Kleine Mitteilungen                               Short note

   Kanibalismus kobylky Phaneroptera nana. 11.11.2017 přenesl autor 2 živé ex. f.

z vinné révy na ulici v Brně (vzhledem k velkému ochlazení klimatu) do chovu v bytě.

Došlo však k nemilé příhodě,když jedna samička do rána zmizela. Ta druhá samička tu

menší, zřejmě ještě živou, zkonzumovala. Přitom měly dostatek rostlinné potravy a jedná

se o druh převážně herbivorní. Druhá samička uhynula v chovu až 27.01.2018.

                                                                                                     František Chládek            8