Na FreeHostingu Endora běžà desĂtky tisĂc webĹŻ. PĹ™idejte se ještÄ› dnes!
VytvoĹ™it web zdarmaNa FreeHostingu Endora běžà desĂtky tisĂc webĹŻ. PĹ™idejte se ještÄ› dnes!
Vytvořit web zdarmaTETRIX Tom.II , Fasc.9 Dec.2013, Brno
Myrmecophilus ( Myrmecophilus
) iranicus –
eine neue Ameisengrille aus Iran ( Ensifera, Grylloidea
)
Myrmecophilus ( Myrmecophilus ) iranicus –
nový
druh cvrčíka z Iránu ( Ensifera, Grylloidea )
František
Chládek
Irán,
země s bohatou historickou i kulturní
minulostí je velmi zajímavá také
z přírodovědeckého
hlediska a její území bylo zkoumáno
již v 19.století.
Je proto často
navštěvována také nyní botaniky i
zoology, kteří zjišťují nové a zajímavé
poznatky např. o entomofauně Iránu. Irán navštívili i autorovi brněnští
entomologičtí
přátelé a přenechali mu menší
zajímavý materiál řádů Neuroptera,Orthoptera s.l.,
Homoptera aj. Od známého brněnského koleopterologa Pavla Průdka jsem získal
jeden
ex. samičky cvrčíka, který se liší od
známých druhů čeledi Myrmecophilidae z okolních
zemí. Samička byla nalezena P.Průdkem v r. 2005 v severním Iránu pod kůrou
odumřelé dřeviny
a přechována v lihu.
Protože se liší morfologickými znaky od
jiných druhů této oblasti, popisuje ji autor jako
nový druh cvrčíka. Hostitel není znám.
Popis nového druhu je uveden v následujícím německém textu.
Myrmecophilus ( Myrmecophilus ) iranicus n.
sp.
Holotypus : Weibchen.
Iran, Nordiran, Mazandaran prov.,Minu Dasht
env.,
12.06. 2005. Unter Rinde, Pavel Průdek
leg., F.Chládek coll.
Maße (in mm). Körperlänge (mit Ovipositor)
4,5 mm. Postfemurlänge 1,5
mm. Postfemurbreite 0,9 mm.Ovipositor
1,7 mm.Cercus 1,2 mm.
Die Tire ist
bisher in Alkohol konserviert und etwas beschädigen ist (z.B.An-
tennen). Linke Hinterbein fehlt.
Beschreibung. Ziemlich große Art. Körper fein behaart,
dorsal ist ocker-
braun (Abb.1).
Seiten und ventral ist heller. Beine und Antennen sind
ocker-gelb bis
gelblich. Ovipositor ockergelb,am
Ende braun bis braunrot. Eier sind
ocker bis
ockergelb(Abb. 3,5,7,8,9,10).Die Augen sind etwas kleiner,dunkler,
mit 15–17 Ommatidien (Abb.2). Maxillarpalpen
heller. 4.Glied der Maxillarpal-
pen ist fast so
lang wie 3.Glied und beide jeder sind kürzer als 5.Glied. Abb.6.
Körper dorsal konvex.10.Tergit mit zwei
Höcker am Ende(Abb.4,5). Epiproct
ist sehr weichhäutig,und darum ist es deformiert.Cerci sind segmentiesiere,
mit langenen Härchen(Abb.4). Subgenitalplatte ist halbovalförmig. Oviposi-
tor ist schlang,ventrale Valven sind kürzer als dorsale. Dorsale Apikalvalven
sind braun
(bis braunrot), parallel und am Ende verengt und
zugespitzt,
(Abb.7,9,10).
Vor- und Mitteltibien sind ohne Spornen, nur die
rechte Mittel-
tibie hat zwei sehr
kleine Dornen auf der unteren Seite.
33
Postfemora und
Posttibiae sind ziemlich kräftig (Abb.11). Posttibiae außen
mit einem
langen Praeapikalsporn, innen mit vier Praeapikalspornen (Abb.11,
12). Der
erste und dritte sind kleiner als der
zweite und vierte. Der vierte ist
der längste.
Am Ende der Posttibiae sind drei Apikalspornen mit
einer (dorsa-
len) sehr
langen.
Metatarsus dorsal mit zwei Apicalspornen und
drei kleinere Spornen in der
Mittellinie
(der mittlere ist kleiner als die beiden übrigen, Abb. 11,12).
Das Männchen ist bisher unbekannt und der
Wirt auch.
Diskussion. Myrmecophilus
( M.) iranicus ist auf
Grund seiner Körperfarbe,
Ovipositor u.a. gut erkennen.
Aus dem Subgenus Myrmecophilus
sind nur
wenige Arten
aus der Umgebung des Nordiran bekannt. Z.B. bei M.(M.
) hir-
ticaudus (Syn. M.tatarica, M.pontica) ist u.a. verschiedene dunkelbraune Kör-
perfarbung. Einige
ockergelb oder ockerbraun, rötlichgelb und ähnlich gefär-
bte
westpaläarktische Arten Sbg. Myrmecophilus
unterscheiden sich auch
von M.iranicus. Z.B. M.aequispina
hat einen ganz anderen Ovipositor. Bei
M.myrmecophilus hat das
Weibchen eine andere Sbg.Platte. Etwas ähnlich
ist aber M.termitophilus mit z.B. rotgelber Färbung, Maxillarpalpen(mit gleich
langem dritter
und vierter Glied), drei Dörnchen auf Metatarsus. Aber einige
weitere
Merkmale sind unterschiedlich, wie Sbg.Platte des
Weibchens,
Ovipositor(?). Auf der Hintertibien sind auf der
Innenseite bei M.iranicus das
erste und
dritte Dörnchen länger als diese bei M.termitophilus.
Danksagung. Ich danke
herzlich Herrn Pavel Průdek ( Mähren, Brno ) für die
freundliche überlassung dieses Weibchen der Ameisengrille aus Nordiran.
Hauptliteratur
BEJ-BIENKO
G.,JA.,1964: Opredelitel nasekomych
evrop.casti CCCP. Orthoptera. –
AN CCCP, Nauka, T.1, Moskva-Leningrad, pp. 205-284.
GOROCHOV A.,V.,1984: Notes and Systematic Notes
on Gryllidae(Orthoptera) of
the
Crimea.- Vestnik zool., No.1(2),
pp.12-20, (russisch) .
GOROCHOV
A.,V.,1986: Neue und wenig bekannte Grillen(Orth.,Gryll.)
aus Mittelasien
und angrenzenden Gebieten.-
Proc.Zool.Inst.,Leningrad,140: 3-15(russ.).
HARZ K., 1969: Die Orthopteren Europas. Volumen
1.- Dr.W.Junk
B.V.-The Hague,pp.
722
– 731.
INGRISCH
S.,1987: Eine neue Ameisengrille aus Malaysia und ein Schlüssel zu den
südostasiatischen Myrmecophilus – Arten (Saltatoria:Grylloidea).-
Ent.Z.
97 (17): 241-256.
INGRISCH S.,
1995: Eine neue Ameisengrille aus Borneo (Ensifera,Grylloidea).
-Ent.Z.
105 (21):421-440.
MAŘAN J.,
1959: Beitrag zur Kenntnis der in Griechenland vorkommenden Arten der
Gattung
Myrmecophilus Latr.Orthoptera-Gryllodea.- Acta Entomologica
Musei Nationalis Pragae, XXXIII, 533:
61-67.
Verfasser : RNDr.František Chládek, Bratří Čapků 12, CZ – 602
00 Brno 2.
E-mail: tetrix.tetrix@volny.cz
34
TETRIX Tom.II,
Fasc.9 Dec.2013,
Brno
Rovnokřídlý hmyz
( Orthoptera s.l.) na vybraných
chráněných územích
na Moravě II.
Geradflügler ( Orthoptera s.l.)
in ausgewählten
Naturschutzgebieten in Mähren,
Tschechische Republik, II.
František Chládek
Na soukromých exkurzích do přírody sledoval autor m.j. také faunu
rovno-
křídlých s cílem získat poznatky
o rozšíření Orthopter na území Moravy a
přispět tak k faunistickým poznatkům o výskytu rovnokřídlých na Moravě i v
ČR. V tomto příspěvku jsou uvedeny poznatky
o fauně rovnokřídlých z
vápencových biotopů z okolí Čelechovic na Hané (DFS 6468) a z
okolí
Ptáčova na Třebíčsku (DFS 6761). Charakteristika uvedených
lokalit je
uvedena např. v publikacich „Chráněná území ČR“ a nebo na internetu.V
tomto článku je uveden hlavně soupis autorem
orientačně zjištěných druhů
na základě vizuálního pozorování na uvedených lokalitách a dalši nálezy jsou
pravděpodobné při detailním průzkumu.Některé
nálezy byly autorem publi-
kovány (Metrioptera bicolor, Mantis religiosa), viz literatura. Zachování těchto
vápencových lokalit je vzhledem k jejich vyjímečnosti naprosto potřebné.
Jsou skvělým refugiem rostlin i živočichů Olomoucka v současné krajině a
významné i z paleontologického hlediska.
A/ Lokality v širším okolí Čelechovic na Hané.
Autor navštívil m.j. PP Vápenice a NPP Růžičkův lom ve dnech
06.08.1998 a
13.07.1999. Krátce také
16.06.1972. Zjištěné druhy jsou uvedeny v dalším
textu.
1. Přírodní památka Vápenice ( Vápenice
u Olomouce ).
Druhově
poměrně bohatá lokalita na devonských
vápencích je významným
refugiem m.j. také několika teplomilných druhů rovnokřídlých.
Ensifera. Leptophyes
albovittata, Phaneroptera falcata, Metrioptera bicolor
( často v makropterní formě),
Metrioptera roeselii,
Platycleis albopunc
.grisea,
Tettigonia
viridissima,Decticus verrucivorus,Pholidoptera griseoaptera,
Meco-
nema thalassinum,Gryllus campestris.
Caelifera. Tetrix subulata,Tetrix tenuicornis,Stenobothrus crassipes,Steno-
bothrus lineatus,Chorthippus apricarius,Ch.biguttulus,Ch.dorsatus,
Ch.mollis,
Ch.parallelus, Euthystira brachyptera.
Faunisticky
významný je výskyt teplomilné saranče menší (jiný název
s.dro-
bná) - Stenobothrus crassipes,
která se tam vyskytuje ve středně početné
po-
pulaci. Z jiných druhů hmyzu zjistil
autor také např. výskyt
kudlanky nábožné,
Mantis religiosa
(více ex. samiček i samečků,publik.).
Nález kudlanky v PP
Vápenice byl publikován
i jinými autory. Zajímavým druhem, který autor na
PP pozoroval je také
ostnohřbetka kručinková - Gargara genistae, žijící tam i
na janovci.
35
2.Národní přírodní
památka Růžičkův lom.
Ensifera.
Leptophyes albovittata,Phaneroptera
falcata,Platycleis albopunctata
grisea, Pholidoptera griseoaptera,Tettigonia
viridissima, Metrioptera
bicolor,
Metrioptera
roeselii, Meconema thalassinum, Nemobius sylvestris,Gryllus
campestris.
Caelifera. Tetrix tenuicornis, Oedipoda caerulescens, Stenobothrus crassi-
pes,Stenobothrus lineatus,Omocestus
haemorrhoidalis,Chorthippus apricari-
us,Chorth.mollis,Ch.biguttulus,
Ch.brunneus,Ch.parallelus,Ch.dorsatus, Gom-
phocerippus rufus, Euthystira brachyptera.
Zatím
zjištěno v NPP 23 druhů rovnokřídlých a další nálezy jsou pravděpo-
dobné. Z jiných druhů hmyzu tam žije také např.mravkolev Euroleon nostras
a rusec
plamatý, Phyllodromica
maculata.
B. Přírodní památka Ptáčovský kopeček.
Autor navštívil Ptáčovský kopeček a okolí
Ptáčova ve dnech 22.07. a 05.
08.1999. Na PP zjistil následující
druhy a další nálezy jsou ještě
možné.
Ensifera. Metrioptera bicolor,Platycleis albopunctata grisea,Pholidoptera gri-
seoaptera, Tettigonia viridissima.
Caelifera.
Stenobothrus nigromaculatus,
Stenob.lineatus, Omocestus haemo-
rrhoidalis,Myrmeleotettix maculatus, Chorthippus biguttulus,Ch.apricarius,Ch.
mollis,Ch.parallelus,Ch.dorsatus.
V okolí
obce Ptáčov (pole,louky,kamenité stráně a břehy rybníků) zjistil au-
tor ještě další druhy
Orthopter.Jsou to:Leptophyes
albovittata, Conocephalus
dorsalis, Metrioptera roeselii,
Chrysochraon dispar, Euthystira brachyptera,
Tetrix subulata. Z jiných skupin hmyzu sledoval
i vážky (u rybníků) a zjistil
22.07. např. vzácnější druhy
Crocothemis erythraea,
Anax parthenope, Ort-
hetrum albistylum,Somatochlora flavomaculata aj. Na PP Ptáčovský
kopeček
zjistil na janovci také ostnohřbetku kručinkovou, Gargara genistae.
Literatura
CHLÁDEK F.,1987: K současnému stavu
rozšíření kobylky Metrioptera bicolor (Phil.)
na Třebíčsku
a v ČSSR.-Přírod.sbor.Západom.muzea v Třebíči 15:17-20.
CHLÁDEK F., 2008: Poznámky a doplňky
k rozšíření kudlanky nábožné (Mantis religi-
osa) na Moravě (Insecta,Mantoptera,Mantidae).-Tetrix, Tom.II,4:15-16.
Adresa
autora: RNDr.František Chládek, Bratří Čapků 12, CZ- 602 00 Brno
2.
E-mail : tetrix.tetrix@volny.cz
Drobné zprávy Kleine
Mitteilungen Short
note
Nálezy
saranče pěší, Podisma pedestris (Caelifera), na
Moravě.
Ältere Funde von Gewöhnlichen
Gebirgsschrecke Podisma pedestris
in Mähren.
František Chládek
Saranče pěší,Podisma pedestris,byla dosud uváděna v literatuře ze dvou
moravs-
kých lokalit ( Boskovice
a Ostružná ).Třetí lokalitou je Brno - Kozí horka, kde našel
PhMgr. J.Cikl z Brna jednoho
samečka. Je uložen ve sbírkách ent.odd. MM v Brně, ale
bez data nálezu.Osobně jsem tehdy mluvil
s p.magistrem a on mi sdělil,že
jej našel v
šedesátých letech minulého století na Kozí horce u brněnské přehrady,kde měl
chatu.
Původní terén se ale výstavbou
různých objektů v místě nálezu změnil
a zatím tam od
té doby nebyl tento
druh opět nalezen a nově nebyl nalezen ani
na ostatních lokalitách.
Adresa autora: RNDr.František Chládek, Bratří Čapků 12, CZ-602 00 Brno 2.
E-mail : tetrix.tetrix@volny.cz
36