Na FreeHostingu Endora běžà desĂtky tisĂc webĹŻ. PĹ™idejte se ještÄ› dnes!
VytvoĹ™it web zdarmaNa FreeHostingu Endora běžà desĂtky tisĂc webĹŻ. PĹ™idejte se ještÄ› dnes!
Vytvořit web zdarmaTETRIX Tom.II, Fasc.7 Dec.2011,Brno
Isophya pienensis ssp. sudetica -
nová subspecie kobylky
pieninské
( Insecta, Orthoptera, Ensifera,
Phaneropteridae )
Isophya pienensis ssp.
sudetica -
neue Subspezies von Pieninysche
Plumpschrecke
František Chládek
Od kobylky pieninské jsou známa v
současnosti dvě plemena.Jsou to Isop-
hya
pienensis ssp.pienensis Mařan,1954 a Isophya pienensis ssp. austromo-
ravica Chládek, 2010. Geografické rozšíření obou plemen a
další údaje jsou
v článku Chládka (Chládek,2010). V tomto
článku je také avizováno studium
populací
ze severovýchodních Čech, protože se také odlišují od obou pop-
saných
subspecií.Studiem materiálu ze SV Čech a SZ Moravy dospěl autor k
názoru,
že tam žije další plemeno druhu Isophya pienensis, které označuje
jménem
sudetica.
V České republice žije plemeno sudetica
podle současných poznatků v
Orlických
horách (Deštné a okolí) a na navazující polské straně jsou to Góry
Bystrzyckie
(Zieleniec).Na Moravě jsou to Rychlebské hory (Petříkov a okolí).
Pravděpodobný
je také výskyt v oblasti Jeseníků a v Králickém Sněžníku.
Z biogeografického hlediska jsou “Sudety”
vžitým názvem a zahrnují hlav-
ně
horské oblasti od Krkonoš po Jeseníky.Je to SV část Čech,SZ Moravy, Z
našeho
Slezska a přilehlá území Polska a částečně i Německa. Z území “Su-
det”
byla popsána řada druhů rostlin i živočichů s názvem sudetica nebo su-
deticus.
V některých hlavních morfologických i jiných
znacích je nové plemeno blíz-
ké
oběma známým subspeciím,od kterých se liší m.j. délkou zadních stehen
(15
mm) proti ssp.austromoravica (18-19 mm) a ssp.pienensis (17-17,5
mm).
Také žlutě zbarvené kostální pole u samečků je dosti markantním
znakem
proti žlutobílé nebo bílé barvě u dosud známých plemen. Zbarvení
kostálního
políčka samečků je různé také u jiných druhů rodu Isophya a
představuje
poměrně konstantní druhový znak. Další rozdílné znaky od
nominátního
ple-mene jsou např.v stridulaci,délce a tvaru kladélka, zbarvení
krovek,tykadel
aj.
Popis nového plemene je uveden v dalším
německém textu…
Die Laubheuschrecke Isophya pienensis wurde
aus dem Gebiet Pieniny in
der
Nordslowakei beschrieben (Mařan,1954). Nach neuen Angaben lebt die-
ser
Art in einem ziemlich großen Areal, und darum besteht die Möglichkeit
der
Entstehung neuer Unterarten dieser Art.
Der Autor hat eine neue Unter-
art
aus Südmähren als Isophya pienensis ssp. austromoravica veröfentlicht
(Chládek,2010)
und hat weiteren Unterart aus NO Böhmen angedeutet und
eventuell
nach eingehendem Studium beschrieben.
25
Nach eingehendem Studium mehreren Exemplaren
aus Nordostböhmen ist
u.a.
klar, daß in Nordostböhmen (Orlické hory - Gebirge, Deštné) auch eine
neue
Subspezies lebt, die in diesem Artikel beschrieben wird. Ein weiterer
bisher
bekannter Lebensraum dieser Unterart ist auch die polnische Seite
dieses
Gebietes( Góry Bystrzyckie - Gebirge, Zieleniec) und
Nordwestmähren
(Rychlebské hory - Gebirge, Petříkov).
Isophya pienensis sudetica ssp. nov.
Typenmaterial
. FQ
= faunistische Quadraten (CZ).
Holotypus: Männchen.
Orlické hory (Orlické hory - Gebirge), Deštné.
FQ 5664. 04.08. 2011.
F.Chládek leg.,coll.
Paratypus (Allotypus): Weibchen. Orlické hory, Deštné, FQ 5664.
04.08.
2011. F.Chládek leg.,coll.
Weitere Paratypen (genadelt).
Alles F.Chládek leg.,coll.
Böhmen. Orlické hory, Deštné, FQ 5664. 01.08.1988, 3m, 2f. 14.08.1995,
2m. 12.08.1997, 1m, 1f. 03.07.2005, 2m.
Mähren. Rychlebské hory, Petříkov, FQ 5768. 22.07.1973, 2m,
1f. 03.08.
1975, 1m. 15.07.1988, 2m, 1f. 29.07.2008, 1m,1f.
Polen. Góry
Bystrzyckie, Zieleniec,
(FQ 5664). 03.08.2005, 6m, 1f. 04.08.
2011, 1m, 1f.
Dazu auch weiteres Material von Deštné, Zieleniec und Petříkov in Alkohol
konserviert.
Beschreibung. Diese neue Unterart ist der nominaten Subspezies
aus
Pie-niny
ziemlich ähnlich. Einige unterschiedliche Merkmale sind z.B. Länge
der
Hinterschenkel,die Färbung der Antennen und Costalfeld der Männchen u.a.
Männchen.
Zum Vergleich sind auch Angaben weiterer
Unterarten angeführt (nach Lit.).
S = sudetica, A = austromoravica (nach
Chládek,2010), P = pienensis
(nach Mařan,1954,Heller et
al.,2004,Chládek,2010)
S A P
Länge
des Körpers (in mm) …….. 20-22 (24) ……
22-26 ……….. 22-24
Länge
des Pronotum (in mm)……….. 4………….. 3,5 -
4,5 …….. 3,8- 4
Länge
der Elytra (in mm)…………… 4 ………… 4
- 4.5 ……… 3,9 - 4,5
Länge
des Hinterschenkel (in mm)…15(16) ……. 18
-19 ……… 17 - 17,5
Anzahl
der Schrilleisten ………… +/- 180
..…180-200 (220) …(160)180-210
Länge
der Silbe (in ms ) ….… (300)400(500)…… 500 -750 ….. 300 - 400
Pausen
zwieschen den Silben(in s)…2-4 …….. 3-4 (5-8) …(1,5-2, 4-5, 8-10)
Anzahl
der Silben ( um / min.) ….…….…… veränderlich ……………………….
26
Färbung. Bei adulten Tieren ist der Körper grün, dunkel
punktiert, der Unter-
leib
ist gelb.Die Unterschenkel sind ockerbraun. Die Antennen sind hellbraun
bis
braunrot.Die Elytren sind teilweise ockerbraun gefärbt, aber am Hinten-
und
Seitenrand sind sie grün. Der Costalrand ist ganz gelb dagegen ssp. pie-
nensis
(weiß) oder ssp. austromoravica
(innen gelb,außen weiß). Die Stridu-
lationsader
(vena plicata) ist dunkelbraun gefärbt. Bei jungen Tieren ist sie
dunkel
und die Elytra ist hauptsächlich grau,später bis ocker. Abb. 1,2,3,4.
Andere
Merkmale. Die Subgenitalplatte ist am Ende
weniger scharf aus-
geschnitten
als bei ssp.pienensis. Einige andere Merkmale (Cerci,Supraanal-
platte,Pronotum…)
unterscheiden sich nur wenig von den bekannten Unter-
arten. Abb. 5,6,7, und 1,2,3.
Weibchen. S
A P
Länge des Körpes (in
mm)………..…. 22 (24) …….. 20 – 26 ………..
24
Länge
des Pronotum (in mm) …….….. 4,5 ………….
4-5 …………. 4,5
Länge
der Elytra (in mm) ……..…….... 1,5-2 ………
2-2,5 (3) ………. 2
Länge
der Hinterschenkel (in mm)……15(16) ……... 18-19 ………….. 19
Länge
des Ovipositors (in mm) ….….. 8,5-9
……. 9,5-10,5(11) …….. 9,5
Färbung.Der Körper ist gelbgrün oder grün, dunkel punktiert,
der Unterleib ist
gelb.Die
Elytra sind grün,mit hellgelbem Costalrand und im vorderen
Mittelteil
sind sie graubraune gefärbt. Die Antennen sind gelbgrün bis
hellbraun.Die
Eier sind grauschwarz. Abb. 8,9,10,11.
Andere
Merkmale. Sind sehr ähnlich wie ssp.pienensis.
Aber Ovipositor,Hin-
terschenkel
und Elytren sind etwas kürzer.
Ökologie. Isophya
pienensis ssp.sudetica lebt auf
Blättern verschiedener
Pflanzen
und Sträuchern hauptsächlich auf wenig sonnigen Stelle mit nörd-
lich
oder nordöstlicher Orientation auf Wiesen,Waldlichtungen und Waldrän-
dern.
Nur wenig auch auf Gras. Imagines lebt von Juli bis September.
Etymologie. Der Name sudetica ist nach dem bekannten
älteren biogeo-
graphischen
Gebiet „Sudeten“ benannt.
Verbreitung. Diese neue Unterart ist bisher hauptsächlich in
Nordostböh-
men,
Südwestpolen und Nordwestmähren verbreitet. Das ganze
Verbreitungs-areal wird aber sicher in den „Sudeten“ etwas
größer sein.
Differentialdiagnose. Von ssp.pienensis unterscheidet sich ssp.sudetica
hauptsächlich
bei Männchen durch kurze Hinterschenkel, die Form der Sub-
genitalplatte,
Färbung der Antennen,gelben Costalrand der Elytra, dunkel ge-
färbte
Stridulationsader und teilweise auch Stridulation.
Bei Weibchen durch etwas kürzeren
Ovipositor, Hinterschenkel und Elytra.
Hauptliteratur.
HELLER K.-G. et al., 2004:The Isophya
species of Central and Western Europe (Ortho-
ptera:Tettigonioidea:Phaneropteridae).- Tijdschrift voor Entomologie 147: 237- 258.
CHLÁDEK F., 2004: Příspěvek k poznání kobylky Isophya
pienensis Maran (Ensifera,
Phaneropteridae). – Tetrix, Tom.I,
Fasc.11: 68 (mit farbige Fotografie).
CHLÁDEK
F., 2006: Zajímavé nálezy rovnokřídlých (Insecta,Orthoptera) v ČR. –
Tetrix, Tom.II,Fasc.2: 8.
27
CHLÁDEK F., 2010: Isophya pienensis ssp. austromoravica
- nová subspecie z jižní
Moravy (Česká republika) (Insecta,Orthoptera,Ensifera,Phaneropteridae.
Isophya pienensis ssp.austromoravica – neue Subspezies aus
Südmähren (Tsche-
chische Republik ). – Tetrix,
Tom.II., Fasc.6 : 21-24.
MAŘAN
J.,1954: Rovnokřídlý hmyz (Orthoptera) státní přírodní reservace „Pieniny“. –
Ochrana přírody 9, č.3: 65-69. Praha.
Anschrift des Autors: RNDr.František Chládek,
Bratří Čapků 12, CZ-602 00 Brno 2
E-mail: tetrix.tetrix@volny.cz
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Příspěvek k poznání srpic ( Mecoptera )
NP České Švýcarsko a CHKO
Labské pískovce
( Insecta, Mecoptera, Panorpidae )
Beitrag
zur Kenntnis der Scorpionsfliegen (Mecoptera) des Gebietes
NP České Švýcarsko und CHKO Labské
pískovce (Nordböhmen)
František Chládek
Při entomologickém průzkumu NPČŠ a CHKOLP
jsme spolu s ing. M.Trýznou příle-
žitostně sledovali také výskyt srpic z čeledi
Panorpidae. Mimo individuální sběry a po-
zorování
(ISP) na různých lokalitách je také uveden materiál získaný M.Trýznou z
Malaiseho
pastí (MP) z V.,VI.,VII.2004 a 2005. Dosud zjištěné druhy jsou uvedeny v
následujícím
přehledu. Z většiny zjištěných lokalit z MP a ISP jsou uvedeny zatím jen
některé
(zejména u hojných druhů). Sběrová data nejsou vždy uváděna, protože uve-
dené
druhy byly zjištěny v obvyklou dobu jejich výskytu. Hojnost na zkoumaném území:
+=
vzácný,++=hojný.Z
uvedeného území nebyly nálezy srpicovitých dosud publikovány.
Panorpidae -
srpicovití.
Panorpa alpina Rambur,1842.(+) NPČŠ: MP-Brtnický most. ISP-Kyjovské údolí, Na
Tokání,Ponova louka.CHKO LP: Děčínský Sněžník, Maxičky,Jetř.-Pavlínino
údolí.
Panorpa communis L.1758. (++) NPČŠ:
MP-Brtnický most,NPR Růžák,Dolský mlýn.
IPS- Mlýny,Mezní
Louka, Suchý vrch. CHKOLP: MP- PR Meandry Chřibské Kamenice.
IPS-,Vysoká
Lípa,PR Arba,Libouchec,Maxičky,Děčínský Sněžník,Rájec,Kyjovské údolí.
Panorpa hybrida Mc.Lachlan 1882. (+) NPČŠ:
MP-Brtnický most, 18.V.-8.VI. 2004,
1m,1f. Druhá známá
lokalita v Čechách.Dosud známý jen z r.1896,kdy byl nalezen Kla-
pálkem v
Neratovicích. Významný
druh NPČŠ! Na SZ Moravě je znám z
více lokalit.
Panorpa germanica L.1758.
(+) NPČŠ:
IPS-NPR Růžák. CHKOLP:
IPS – Libouchec.
Panorpa vulgaris Imhoff et Labram,1845. (++) NPČŠ:MP-Brtnický
most,Dolský mlýn.
IPS- NPR Růžák,
Mezní Louka, Pstruží kámen. CHKOLP: MP-PR Meandry
Chřibské
Kamenice. IPS- PR
Arba, St.Oleška, Dolní Žleb,Libouchec,Rájec,Jílové - Holý vrch.
Z České republiky je dosud známo 6 druhů
srpicovitých.Na uvedeném území žije 5
druhů.Významný je výskyt
srpice hrbaté, P.hybrida. Její další nálezy jsou pravděpo-dobné.
V teplejších částech území
je možný i nález vzácného druhu Panorpa
cognata.
Adresa autora: RNDr.František Chládek,
Bratří Čapků 12, CZ- 602 00 Brno 2
E-mail : tetrix.tetrix@volny.cz 28