Isophya modesta

TETRIX Tom.II, Fasc.7 Dec.2011,Brno

Isophya pienensis ssp. sudetica -

nová subspecie kobylky pieninské

( Insecta, Orthoptera, Ensifera, Phaneropteridae )

Isophya pienensis ssp. sudetica -

neue Subspezies von Pieninysche Plumpschrecke

obrazová příloha

František Chládek

Od kobylky pieninské jsou známa v současnosti dvě plemena.Jsou to Isop-

hya pienensis ssp.pienensis Mařan,1954 a Isophya pienensis ssp. austromo-

ravica Chládek, 2010. Geografické rozšíření obou plemen a další údaje jsou

v článku Chládka (Chládek,2010). V tomto článku je také avizováno studium

populací ze severovýchodních Čech, protože se také odlišují od obou pop-

saných subspecií.Studiem materiálu ze SV Čech a SZ Moravy dospěl autor k

názoru, že tam žije další plemeno druhu Isophya pienensis, které označuje

jménem sudetica.

V České republice žije plemeno sudetica podle současných poznatků v

Orlických horách (Deštné a okolí) a na navazující polské straně jsou to Góry

Bystrzyckie (Zieleniec).Na Moravě jsou to Rychlebské hory (Petříkov a okolí).

Pravděpodobný je také výskyt v oblasti Jeseníků a v Králickém Sněžníku.

Z biogeografického hlediska jsou “Sudety” vžitým názvem a zahrnují hlav-

ně horské oblasti od Krkonoš po Jeseníky.Je to SV část Čech,SZ Moravy, Z

našeho Slezska a přilehlá území Polska a částečně i Německa. Z území “Su-

det” byla popsána řada druhů rostlin i živočichů s názvem sudetica nebo su-

deticus.

V některých hlavních morfologických i jiných znacích je nové plemeno blíz-

ké oběma známým subspeciím,od kterých se liší m.j. délkou zadních stehen

(15 mm) proti ssp.austromoravica (18-19 mm) a ssp.pienensis (17-17,5

mm). Také žlutě zbarvené kostální pole u samečků je dosti markantním

znakem proti žlutobílé nebo bílé barvě u dosud známých plemen. Zbarvení

kostálního políčka samečků je různé také u jiných druhů rodu Isophya a

představuje poměrně konstantní druhový znak. Další rozdílné znaky od

nominátního ple-mene jsou např.v stridulaci,délce a tvaru kladélka, zbarvení

krovek,tykadel aj.

Popis nového plemene je uveden v dalším německém textu…

Die Laubheuschrecke Isophya pienensis wurde aus dem Gebiet Pieniny in

der Nordslowakei beschrieben (Mařan,1954). Nach neuen Angaben lebt die-

ser Art in einem ziemlich großen Areal, und darum besteht die Möglichkeit

der Entstehung neuer Unterarten dieser Art. Der Autor hat eine neue Unter-

art aus Südmähren als Isophya pienensis ssp. austromoravica veröfentlicht

(Chládek,2010) und hat weiteren Unterart aus NO Böhmen angedeutet und

eventuell nach eingehendem Studium beschrieben.

Nach eingehendem Studium mehreren Exemplaren aus Nordostböhmen ist

u.a. klar, daß in Nordostböhmen (Orlické hory - Gebirge, Deštné) auch eine

neue Subspezies lebt, die in diesem Artikel beschrieben wird. Ein weiterer

bisher bekannter Lebensraum dieser Unterart ist auch die polnische Seite

dieses Gebietes( Góry Bystrzyckie - Gebirge, Zieleniec) und

Nordwestmähren (Rychlebské hory - Gebirge, Petříkov).

Isophya pienensis sudetica ssp. nov.

Typenmaterial . FQ = faunistische Quadraten (CZ).

Holotypus: Männchen. Orlické hory (Orlické hory - Gebirge), Deštné.

FQ 5664. 04.08. 2011. F.Chládek leg.,coll.

Paratypus (Allotypus): Weibchen. Orlické hory, Deštné, FQ 5664.

04.08. 2011. F.Chládek leg.,coll.

Weitere Paratypen (genadelt). Alles F.Chládek leg.,coll.

Böhmen. Orlické hory, Deštné, FQ 5664. 01.08.1988, 3m, 2f. 14.08.1995,

2m. 12.08.1997, 1m, 1f. 03.07.2005, 2m.

Mähren. Rychlebské hory, Petříkov, FQ 5768. 22.07.1973, 2m, 1f. 03.08.

1975, 1m. 15.07.1988, 2m, 1f. 29.07.2008, 1m,1f.

Polen. Góry Bystrzyckie, Zieleniec, (FQ 5664). 03.08.2005, 6m, 1f. 04.08.

2011, 1m, 1f.

Dazu auch weiteres Material von Deštné, Zieleniec und Petříkov in Alkohol

konserviert.

Beschreibung. Diese neue Unterart ist der nominaten Subspezies aus

Pie-niny ziemlich ähnlich. Einige unterschiedliche Merkmale sind z.B. Länge

der Hinterschenkel,die Färbung der Antennen und Costalfeld der Männchen u.a.

Männchen.

Zum Vergleich sind auch Angaben weiterer Unterarten angeführt (nach Lit.).

S = sudetica, A = austromoravica (nach Chládek,2010), P = pienensis

(nach Mařan,1954,Heller et al.,2004,Chládek,2010)

S A P

Länge des Körpers (in mm) …….. 20-22 (24) …… 22-26 ……….. 22-24

Länge des Pronotum (in mm)……….. 4………….. 3,5 - 4,5 …….. 3,8- 4

Länge der Elytra (in mm)…………… 4 ………… 4 - 4.5 ……… 3,9 - 4,5

Länge des Hinterschenkel (in mm)…15(16) ……. 18 -19 ……… 17 - 17,5

Anzahl der Schrilleisten ………… +/- 180 ..…180-200 (220) …(160)180-210

Länge der Silbe (in ms ) ….… (300)400(500)…… 500 -750 ….. 300 - 400

Pausen zwieschen den Silben(in s)…2-4 …….. 3-4 (5-8) …(1,5-2, 4-5, 8-10)

Anzahl der Silben ( um / min.) ….…….…… veränderlich ……………………….

Färbung. Bei adulten Tieren ist der Körper grün, dunkel punktiert, der Unter-

leib ist gelb.Die Unterschenkel sind ockerbraun. Die Antennen sind hellbraun

bis braunrot.Die Elytren sind teilweise ockerbraun gefärbt, aber am Hinten-

und Seitenrand sind sie grün. Der Costalrand ist ganz gelb dagegen ssp. pie-

nensis (weiß) oder ssp. austromoravica (innen gelb,außen weiß). Die Stridu-

lationsader (vena plicata) ist dunkelbraun gefärbt. Bei jungen Tieren ist sie

dunkel und die Elytra ist hauptsächlich grau,später bis ocker. Abb. 1,2,3,4.

Andere Merkmale. Die Subgenitalplatte ist am Ende weniger scharf aus-

geschnitten als bei ssp.pienensis. Einige andere Merkmale (Cerci,Supraanal-

platte,Pronotum…) unterscheiden sich nur wenig von den bekannten Unter-

arten. Abb. 5,6,7, und 1,2,3.

Weibchen. S A P

Länge des Körpes (in mm)………..…. 22 (24) …….. 20 – 26 ……….. 24

Länge des Pronotum (in mm) …….….. 4,5 …………. 4-5 …………. 4,5

Länge der Elytra (in mm) ……..…….... 1,5-2 ……… 2-2,5 (3) ………. 2

Länge der Hinterschenkel (in mm)……15(16) ……... 18-19 ………….. 19

Länge des Ovipositors (in mm) ….….. 8,5-9 ……. 9,5-10,5(11) …….. 9,5

Färbung.Der Körper ist gelbgrün oder grün, dunkel punktiert, der Unterleib ist

gelb.Die Elytra sind grün,mit hellgelbem Costalrand und im vorderen

Mittelteil sind sie graubraune gefärbt. Die Antennen sind gelbgrün bis

hellbraun.Die Eier sind grauschwarz. Abb. 8,9,10,11.

Andere Merkmale. Sind sehr ähnlich wie ssp.pienensis. Aber Ovipositor,Hin-

terschenkel und Elytren sind etwas kürzer.

Ökologie. Isophya pienensis ssp.sudetica lebt auf Blättern verschiedener

Pflanzen und Sträuchern hauptsächlich auf wenig sonnigen Stelle mit nörd-

lich oder nordöstlicher Orientation auf Wiesen,Waldlichtungen und Waldrän-

dern. Nur wenig auch auf Gras. Imagines lebt von Juli bis September.

Etymologie. Der Name sudetica ist nach dem bekannten älteren biogeo-

graphischen Gebiet „Sudeten“ benannt.

Verbreitung. Diese neue Unterart ist bisher hauptsächlich in Nordostböh-

men, Südwestpolen und Nordwestmähren verbreitet. Das ganze

Verbreitungs-areal wird aber sicher in den „Sudeten“ etwas größer sein.

Differentialdiagnose. Von ssp.pienensis unterscheidet sich ssp.sudetica

hauptsächlich bei Männchen durch kurze Hinterschenkel, die Form der Sub-

genitalplatte, Färbung der Antennen,gelben Costalrand der Elytra, dunkel ge-

färbte Stridulationsader und teilweise auch Stridulation.

Bei Weibchen durch etwas kürzeren Ovipositor, Hinterschenkel und Elytra.

Hauptliteratur.

HELLER K.-G. et al., 2004:The Isophya species of Central and Western Europe (Ortho-

ptera:Tettigonioidea:Phaneropteridae).- Tijdschrift voor Entomologie 147: 237- 258.

CHLÁDEK F., 2004: Příspěvek k poznání kobylky Isophya pienensis Maran (Ensifera,

Phaneropteridae). – Tetrix, Tom.I, Fasc.11: 68 (mit farbige Fotografie).

CHLÁDEK F., 2006: Zajímavé nálezy rovnokřídlých (Insecta,Orthoptera) v ČR. –

Tetrix, Tom.II,Fasc.2: 8.

TETRIX Tom.II, Fasc.7 Dec.2011, Brno

CHLÁDEK F., 2010: Isophya pienensis ssp. austromoravica - nová subspecie z jižní

Moravy (Česká republika) (Insecta,Orthoptera,Ensifera,Phaneropteridae.

Isophya pienensis ssp.austromoravica – neue Subspezies aus Südmähren (Tsche-

chische Republik ). – Tetrix, Tom.II., Fasc.6 : 21-24.

MAŘAN J.,1954: Rovnokřídlý hmyz (Orthoptera) státní přírodní reservace „Pieniny“. –

Ochrana přírody 9, č.3: 65-69. Praha.

Anschrift des Autors: RNDr.František Chládek, Bratří Čapků 12, CZ-602 00 Brno 2

E-mail: tetrix.tetrix@volny.cz

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Drobné zprávy Kleine Mitteilungen Short note

Příspěvek k poznání srpic ( Mecoptera )

NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce

( Insecta, Mecoptera, Panorpidae )

Beitrag zur Kenntnis der Scorpionsfliegen (Mecoptera) des Gebietes

NP České Švýcarsko und CHKO Labské pískovce (Nordböhmen)

František Chládek

Při entomologickém průzkumu NPČŠ a CHKOLP jsme spolu s ing. M.Trýznou příle-

žitostně sledovali také výskyt srpic z čeledi Panorpidae. Mimo individuální sběry a po-

zorování (ISP) na různých lokalitách je také uveden materiál získaný M.Trýznou z

Malaiseho pastí (MP) z V.,VI.,VII.2004 a 2005. Dosud zjištěné druhy jsou uvedeny v

následujícím přehledu. Z většiny zjištěných lokalit z MP a ISP jsou uvedeny zatím jen

některé (zejména u hojných druhů). Sběrová data nejsou vždy uváděna, protože uve-

dené druhy byly zjištěny v obvyklou dobu jejich výskytu. Hojnost na zkoumaném území: +=

vzácný,++=hojný.Z uvedeného území nebyly nálezy srpicovitých dosud publikovány.

Panorpidae - srpicovití.

Panorpa alpina Rambur,1842.(+) NPČŠ: MP-Brtnický most. ISP-Kyjovské údolí, Na

Tokání,Ponova louka.CHKO LP: Děčínský Sněžník, Maxičky,Jetř.-Pavlínino údolí.

Panorpa communis L.1758. (++) NPČŠ: MP-Brtnický most,NPR Růžák,Dolský mlýn.

IPS- Mlýny,Mezní Louka, Suchý vrch. CHKOLP: MP- PR Meandry Chřibské Kamenice.

IPS-,Vysoká Lípa,PR Arba,Libouchec,Maxičky,Děčínský Sněžník,Rájec,Kyjovské údolí.

Panorpa hybrida Mc.Lachlan 1882. (+) NPČŠ: MP-Brtnický most, 18.V.-8.VI. 2004,

1m,1f. Druhá známá lokalita v Čechách.Dosud známý jen z r.1896,kdy byl nalezen Kla-

pálkem v Neratovicích. Významný druh NPČŠ! Na SZ Moravě je znám z více lokalit.

Panorpa germanica L.1758. (+) NPČŠ: IPS-NPR Růžák. CHKOLP: IPS – Libouchec.

Panorpa vulgaris Imhoff et Labram,1845. (++) NPČŠ:MP-Brtnický most,Dolský mlýn.

IPS- NPR Růžák, Mezní Louka, Pstruží kámen. CHKOLP: MP-PR Meandry Chřibské

Kamenice. IPS- PR Arba, St.Oleška, Dolní Žleb,Libouchec,Rájec,Jílové - Holý vrch.

Z České republiky je dosud známo 6 druhů srpicovitých.Na uvedeném území žije 5

druhů.Významný je výskyt srpice hrbaté, P.hybrida. Její další nálezy jsou pravděpo-dobné.

V teplejších částech území je možný i nález vzácného druhu Panorpa cognata.

Adresa autora: RNDr.František Chládek, Bratří Čapků 12, CZ- 602 00 Brno 2

E-mail : tetrix.tetrix@volny.cz 28