TETRIX Tom.II , Fasc.11 DEC.2015, Brno
Beitrag zur Kenntnis der Gattung Pseudopodisma
(
Insecta,Orthoptera s.l.,Caelifera, Podismitini )
Příspěvek
k poznání rodu Pseudopodisma Mistshenko
František Chládek
Úvod
Rod Pseudopodisma byl vyčleněn a popsán
L.L.Miščenkem v r.1947 pro je-
diný tehdy známý druh, Pseudopodisma fieberi (Scudder,1898). V
devadesá-
tých letech 20.století studovali materiál tohoto rodu A.Galvagni a
P.Fontana.
Popsali take dva nové druhy rodu - Pseudopodisma transilvanica a Pseudop.
nagyi. Oba nové druhy byly popsány hlavně
na základě samčích kopulačních
orgánů,samičky měly být nerozlišitelné. Habituelně jsou si všechny
taxony ro-
du Pseudopodisma velmi podobné, proto je jejich validita považována
někte-
rými autory za problematickou (např.Nagy a kol.,2010). Autor tohoto
článku
prostudoval materiál, který sbíral na Slovensku, východní Moravě a
Chorva-
tsku. Zjistil, že se v rámci areálu rodu jedná o relativní variabilitu
samčích
pohlavních orgánů a provizorně je take proto považuje za poddruhy druhu
Pseudopodisma fieberi. Současně popisuje tři
nová plemena druhu ze
Slovenska a Moravy na podkladě tvaru kopulačních orgánů samců. Přesné
ta-
xonomické vyhodnocení problematiky (druhy,poddruhy,formy?) bude jistě
mo-
žné až po genetickém prostudování.
V tomto prvním příspěvku k rodu
Pseudopodisma jsou uvedeny výsledky
prostudování materiálu z Moravy (Bílé Karpaty) a Slovenska (Velká
Fatra),
Chládek leg.,coll. Pro upřesnění determinace poslal autor A.Galvagnimu
ně-
kolik ex. z Bel.Tater a Bílých Karpat a on autorovi odepsal,že se jedná
o druh
Pseudop.transilvanica. Proto autor v
článku o fauně rovnokřídlých z B.Karpat
(Chládek,2002) použil tuto determinaci. Později vyšlo několik publikací
růz-
ných autorů, kteří označili ex. z B. Karpat jako Pseudopodisma nagyi…
Proto
autor znovu prostudoval materiál z Bílých Karpat a výsledky publikuje v
tomto
článku. K tomu uveřejňuje I popis dalšího poddruhu z Velké Fatry,
věnovaný
jeho tragicky zesnulému příteli Mgr.Vladimíru Gavlasovi,výbornému a
úspěš-
nému slovenskému orthopterologovi. Viz lit.,F.Ch.2006.
Z PR Machová byla saranče Pseud.fieberi
poprvé uveřejněna A.Čejchanem
(1986). Autor navštívil PR a okolí 27.7.2009 a v tom roce tam byla tato
saran-
če velmi hojná. Studiem samčích kopul.orgánů zjistil autor, že jsou sice blízké
k ssp.transilvanica,ale liší se od ní tvarem i délkou
penisu.Proto je považuje
za samostatné západokarpatské plemeno - Pseud.fieberi ssp.albocarpathica.
Z NPR Čertoryje publikoval
saranči Pseud.fieberi Chládek (Chládek,1986).
Nověji navštívil autor lokalitu (jižní část) také v r.2009 (29.7.a 5.8.)
a sledoval
hlavně biologii této zajímavé saranče.Studiem samčích kopulačních orgánů
zjistil take rozdílné znaky od jiných známých forem a popisuje je jako
nové
plemeno - Pseudopodisma fieberi ssp.moravica.
41
Zajímavé je,že obě moravské
lokality jsou od sebe vzdáleny vzdušnou ča-
rou jen 10 km a přesto jsou tamní populace rozdílné.Obě moravské
populace
jsou zřejmě dlouhodobě izolované a na jiných lokalitách na moravské I
slove-
nské straně B.(B.) Karpat zatím nebyla tato saranče zjištěna,ale jistě
ještě bu-
de po důsledném průzkumu. Na obou moravských lokalitách žije Ps.fieberi
na
typických bělokarpatských lučních biotopech s bohatou květenou v
nadm.výš-
ce +/- 350-500 m n.m.Její populace jsou na obou lokalitách zatím dosti
počet-
né. Ale velkoplošné mechanické kosení v jižní části NPR Čertoryje
výrazně
zmenšuje její početnost a přežívá hlavně na nekosených okrajích lesa a
ko-
lem soliterních stromů.Proto by měly být nekosené plochy plánovaně roz-
šířeny a střídány (obr.18).Popis nových plemen je v německé části
článku.
Einleitung
Vom Genus Pseudopodisma sind bisher drei
Arten beschrieben worden
(Galvagni et
Fontana,1996). Aber einige andere Autoren meinen,dass nur
Pseudopod.fieberi
die
richtige Art ist und die nächsten zwei Arten nur Unter-
arten von Pseudopodisma
fieberi sind (z.B. Nagy et al.,2010). So eine Meinu-
ng hat auch
Autor dieses Artikels. Bei der Untersuchungen des Materials von
Mähren und der
Slowakei hat der Autor u.a.relativ große Variabilität des män-
nlichen
Kopulationsapparates festgestellt. Aber habituell sind sich die Exem-
plaren von
Männchen aus verschiedenen Lokalitäten sehr ähnlich und auch
Weibchen
unterscheiden sich wenig voneinander. Aber nach der Form des
Begattungsapparates
des Männchen ist möglich einige Unterarten akzep-
tieren. Der
Autor hat seines Material von Männchen geprüft u.zw. Penis (stile-
tti copulatori
nach Galvagni et Fontana), Epiphallus und auch Cercus. Die
Erkenntnise
werden in nächsten Text angeführt und drei neue Unterarten be-
schreiben.Beide
mährischen Lokalitäten sind Naturreservationen.
F.Q.= fau-
nistische Quadraten
für Tschech.Rep. und DFS für Slowakei.
See die Karte.
Pseudopodisma fieberi gavlasi ssp. nov.
Lokalität. Slowakei,
Velká Fatra (Große Fatra Gebirge), Berg Malinné,
1150 m.ü.M., DFS
6981.
Typenmaterial. Holotypus: Männchen. Berg Malinné, in 1100 m ü.M.,
11.8.
2003, DFS 6981, F.Chládek
leg.,det.,coll.
Paratypen: 3 Männchen. Dieselben Angaben wie bei
Holotypus.
Hauptmerkmale der neuen Unterart.
Cerci sind original, am Ende ausgeschnitten (Abb.2,6). Der Penis hat
(von
der Seite gesehen) die originelle
Form des ventrales Teiles (Abb.3).Der ven-
trale von unten und dorsale Teil
des Penis von oben gesehen hat ebenfals ei-
ne andere Form (Abb.4,5).
Epiphallus (Abb.7) hat nur kleine Unterschiede.
Biotop. Nördlich orientierte Bergwiesen unter dem Gipfel
vom Malinné, +/-
1100 m ü.M. Auf dieser Lokalität
lebt auch u.a. Isophya fatrense.
Etymologie. Diese Unterart ist zur Ehrung des tragisch
verstorbenen,slowa-
kischen Orthopterologen
Mgr.Vladimír Gavlas benannt.(F.CH.,2009). 42
Pseudopodisma
fieberi moravica ssp.nov.
Lokalität.Tschechische Republik, Mähren
(Morava,Moravia),Gebirge Bílé Kar-
paty. Südliche Umgebung des Berges
Čertoryje (442 m ü.M.), F.Q. 7071.
Typenmaterial. Holotypus: Männchen. Mähren, Bílé Karpaty,Čertoryje,
20.08.
1969, 400 m ü.M., Chládek
leg.,det.,coll.
Paratypen:
5 Männchen. 3m,12.07.1967; 2m,20.08.1969.Alles Čertoryje.
Hauptmerkmale
der neuen Unterart.
Der Penis (von der Seite betrachtet) hat den
originalen ventralen und
dorsalen
Teil in der Form und Länge,wie auf Abb.9,10 abgebildet ist. Auch die
Ansicht
an den ventralen Teil von unten zeigt eine andere Form (im Vergleich
zu
z.B. Ps.nagyi), Abb.11. Der dorsale Teil von oben zeigt auch eine andere
Form
gegen Ps.nagyi,Abb.12.Nur
kleine Unterschiede ihres Cercus und Epi-
phallus bestehen(gegen andere Pseud.ssp.),Abb.8.Ende des
Abdom.Abb.13.
Biotop. Pseudop.fieberi ssp.moravica lebt
relativ häufig auf Wiesen mit zahl-
reichen
Flora und Fauna. Dieses Wiesen werden aber mit Landwirtschaftli-
chen
Maschinen bewirtschaftet(Abb.18). Habitus von Männchen see Abb.19.
Etymologie. Diese Unterart ist nach dem Land, wo sie lebt
(Moravia)benannt.
Pseudopodisma
fieberi albocarpathica ssp.nov.
Lokalität. Tschechische Republik, Mähren (Morava),Geb.Bílé
Karpaty (Weiße
Karpaten), Umgebung des Berges
Machová (579 m ü.M.). F.Q. 7171.
Typenmaterial. Holotypus: Männchen. Machová, 27.7.2009, in 400m
ü.M.
Paratypen: 5 Männchen.
Dieselben Angaben wie Holotypus.
Hauptmerkmale
der neuen Unterart.
Der Penis (von der Seite gesehen) zeigt
Abb.14. Der ventrale Teil ist etwas
ähnlich
wie der von ssp.transilvanica. Er ist aber kürzer. Von oben (Abb.16)
und
unten (Abb.17) gesehen sind der dorsale und ventrale Teil des Penis an-
ders
wie bei ssp.transilvanica (und auch ssp.moravica).Der dorsale
Teil mehr
konisch
und am Ende nur kurz ausgeschnitten, Abb.16. Der ventrale Teil ist
in
Abb.17. Epiphallus (Abb.15) nur kleine Unterschieden gegen anderen
Pseudopodisma
ssp. hat. Habitus dieser ssp. ist auf Abb.1.
Biotop. Pseudopodisma fieberi ssp.albocarpathica
lebt ziemlich häufig auf
Wiesen mit zahlreichen Flora und Fauna,
meistens in der Höhe 350-450 m.
Etymologie. Diese
Unterart ist nach lateinischen Namen Gebirge Bílé Karpa-
ty (Weiße Karpaten)
benannt.
Hauptliteratur
Čejchan,A.,1986:
K poznání orthopteroidního hmyzu (s.l.) Bílých Karpat II.-Sborník Nár.
muzea v Praze, XLII B (1986),No.
3-4: 141-148.
F.CH.,2006: In memoriam Vladimír Gavlas,
2.5.1975-24.2.2006.-Tetrix,Tom II,F.2:7.
Galvagni,A.et Fontana,P.,1993: Le
specie del Genere Pseudopodisma Mistshenko,19-
47(Insecta,Orthoptera,Catantopidae)-Atti Acc.Rover.Agiati,S.VII,2(B):165-186.
Galvagni,A. et Fontana,P.,1996:
Descrizione della Pseudopodisma nagyi specie nuova
dell Ungheria Nord-orientale.-Atti
Acc.Rov Agiati,a.245,ser.VII,vol.V,B:209-232
Chládek,F.,1986:K vertikálnímu
rozšíření rovnokřídlých(Orthoptera),švábů(Blattoptera)
a škvorů(Dermaptera) v Belanských
Tatrách.-Zprávy Čs.spol.entomol.:103-108
43
Chládek,F.,2002: Příspěvek k
poznání rovnokřídlého hmyzu NPR Čertoryje v Bílých
Karpatech.- Tetrix I,
F.8: 45-48.
Mistshenko,L.,L.,1952: Sarančevyje
(Catantopinae).- Fauna SSSR, Moskva.Leningrad.
Nagy,A. et.al.,2010:Distrib.of
Catantop.spec.(Orth.,Acrid.) in Hungary.- Articulata 25(2)
-------------
Schematischen
Abb.des Penis von Pseud.fieberi ssp.- a,b,c(nach Lit.),d,e,f (orig.).
a=fieberi,
b=nagyi, c=transilvanica, d=gavlasi, e=moravica, f=albocarpathica.(Von
oben
und
Seite, mit verschiedene Größe). Unten
die Karte der Tschech.Rep. und Slowakei.
Zusammenfassung
In diesem Beitrag werden die Ergebnisse der
Durchforschung des Materials
des
Genus Pseudopodisma aus der Slowakei und der Tschechischen Repu-
blik
(Mähren) angeführt. Nach dem Begattungsapparates von Männchen hat
der
Autor drei neue Subspecies von Pseudopodisma fieberi beschrieben.
Auch
nach der Meinung des Autors lebt in Europa bisher nur eine Art-Pseud.
fieberi
und einige weitere Formen nur Unterarten sind. Dieses Problem wird
sicher
nach genetischen Vergleich gelöst werden.
Verfasser: RNDr.František
Chládek, Bratří Čapků 12, CZ 602 00 Brno 2.
E- mail: f.chladek@seznam.cz 44