TETRIX                   Tom.II , Fasc.10                  JUL.2014, Brno

 

Chorthippus smardai – eine neue Art aus der Nordslowakei

                ( Orthoptera s.l., Caelifera, Acrididae )    

Chorthippus smardai- nový druh saranče ze severního Slovenska

           

                                         obrazová příloha

 

                                       František Chládek

 

   Key words: Taxonomy, new species, Insecta, Orthoptera, Caelifera, Chort-

                     hippus smardai sp.nov., Central Europe, Slovakia, Tatra Mts.

 

   V tomto článku je popsán nový druh saranče rodu Chorthippus ze severní

části středního Slovenska. Jedná se o tatranskou oblast, konkrétně Belianske

Tatry.Materiál použitý k popisu nového druhu pochází ze severní části Belian-

ských Tater od Zadných Jatek až po Muráň (Abb.1).Vladimír Gavlas mi před

lety sdělil, že podobné ex. našel také v západních Tatrách (Červené vrchy).      

To by znamenalo pravděpodobnost výskytu ve vápencových oblastech Tater

včetně polské strany (vrch Kasprov a okolí? ) a tento problém jistě objasní

další průzkum. Autor získal materiál nového druhu hlavně v letech 1958 až

1971. V letech 1958 až 1959 prováděl v B.Tatrách výzkum druhotných spole-

čenstev rostlin jako téma diplomové práce. Vedoucím pedagogem této práce

byl universitní docent RNDr.Jan Šmarda,výborný botanik a pedagog. V té do-

bě byl vedoucím katedry botaniky Přírodov.fakulty na brněnské univerzitě.

   Byl také m.j.vynikajícím znalcem tatranské přírody, se kterou seznamoval

své studenty při studijních červencových pobytech na chatě TANAPu Protěž v 

tehdejší Holubyho dolině. Studovali jsme nejen květenu,ale hlavně problema-

tiku druhotných  společenstev rostlin v návaznosti na zákaz pastvy v Tatrách.

   V té době se autor zajímal rámcově také o faunu rovnokřídlých Bel.Tater.Po

ukončení diplom.práce prováděl soukromě průzkum rovnokřídlých Bel.Tater v

letech 1961-1971 na základě povolení od Správy TANAPu a výsledky před-

běžného průzkumu publikoval v r.1986 (Chládek,1986).V této publikaci uvádí 

výskyt 12 druhů kobylek, 23 druhů sarančí, 2 druhy švábů a 2 druhy škvorů.

   V článku je uveden také nález hybridních jedinců Chorthippus parallelus x

Chorthippus montanus z vyšších poloh Bel.Tater.Tito jedinci byli morfologicky 

i ekologicky zajímaví a proto autor požádal o konzultaci jeho entomologické-

ho přítele a kolegu Kurta Harze, který byl v té době nejvýznamnějším evrop-

ským znalcem Orthopter. K.Harz mu sdělil, že podle jeho názoru se jedná

zřejmě o křížence druhů Ch.montanus x Ch.parallelus.  Akceptoval jsem

tehdy jeho názor a jako křížence jsem je uvedl v literatuře ( Chládek,1977 a

Chládek,1986). Uvedené ”křížence” jsem ale sledoval i dále až do r.2012.

   Později mne požádal o materiál také významný britský orthopterolog W.J.

Reynolds a vyjádřil se k této problematice  v jeho publikaci ( Reynolds,1980 ).

Předpokládal ale, že by kříženci měli mít i intermediární morfologické znaky.

Ale na jedincích v mém materiálu jsou jen znaky typické pro Ch.parallelus

(přední křídla,pronotum,stridulační žilka) nebo pro Ch.montanus ( cercus, ovi-          37

positor,zadní křídla). Poznamenal také, že se může jednat o novou subspecii,

nebo sourozenecký druh, příbuzný oběma uvedeným druhům.

  Vzhledem k uvedeným skutečnostem se autor rozhodl zrevidovat poznatky

o této formě a ukončit problematiku jejího taxonomického postavení.

 Typický druh Ch.parallelus se vyskytuje nejblíže lokalitám druhu Ch.smardai

např. v okolí Ždiaru (cca 900 m n.m.) a v jižní části Bel.Tater od Tatranské

Kotliny (cca 800 m n.m.) po 1.Loch a ojedinělý nález i na vrchu Bujačí (cca

1900 m n.m). Typický Ch.montanus nejblíže v Monkově dolině u Ždiaru (cca

950 m n.m.) a jižní části B.T. v Dolině 7 pram.,(1.Loch, cca 1000 m n.m.).

   Nově popisovaný druh Chorthippus smardai se vyskytuje v Belian.Tatrách

hlavně v nadm.výškách 1700 až 2000 m (Chládek,1986) na nízkotravnatých,

rozvolněných kamenitých biotopech s jižní a jihozápadní expozicí (Abb.1,8).

Jedná se zřejmě o“sesterský” druh, blízký sarančím Ch.parallelus a Ch.mon-

tanus. V r. 2013 uveřejnil G.Köhler (viz lit.) zajímavý článek o experimentál-

ním křížení obou druhů, který ale v tomto článku není použit.  

   Druh Chorthippus smardai (saranče Šmardova) je pojmenován na počest

RNDr.Jana Šmardy,renomovaného botanika a znalce tatranské přírody.Díky

jemu jsem na společných exkurzích po hřebenech Bel.Tater tento nový druh

poprvé zaregistroval.  Čest jeho památce!

   Popis nového druhu je uveden v následujícím německém textu.

 

                   Chorthippus (Chorthippus) smardai , sp.nov. 

Lokalität. Slowakei, Nordslowakei, Gebirge Belianske Tatry. Abb.1.

Typenmaterial.

   Holotypus: Männchen, Slowakei, Belianske Tatry, Pass Široké sedlo, 1820

m ü.M.,( 49°14´17´´N ; 20°12´47´´E ), 22.08.1971, F.Chládek leg.,coll.

   Paratypus(Allotypus): Weibchen, Slowakei, Belianske Tatry,  Hlúpy, 1700

m. ü.M., 21.08.1968, F.Chládek leg.,coll.

  Weitere Paratypen(genadelt): alles BelianskeTatry,F.Chládek leg.,coll.

 Berg Havran, 20.08.1967, 3m,2f ; Berg Nový , 20.08.1967,2 m,1f ; Berg Mu-

ráň, 20.08.1967, 2m,1f ; Berg Hlúpy, 21.08.1968, 3m,3f ; Berg Zadné Jatky, 

21.08.1968, 2m,1f ; Berg Ždiarska Vidla, 19.08.1971, 7m,6f ; Pass Široké se-

dlo, 22.08.1971, 4m,2f ; Berg Hlúpy, 22.09.1971, 3m,3f .

   Dazu weitere Paratypen aus diesen Lokalitäten (in Alkohol konserv.)

Beschreibung – Männchen.

Maße (im Durchschnitt). Long.corp.18 mm; Pronotum 3mm; Elytra 12 mm,

(Medialfeld 7,5 mm,apical Teil 4,5 mm); Ala 7,5 mm; Femur post. 11mm lang,

2,5 mm breit.

Färbung. Hauptfärbung ist braun (Abb.15), aber selten auch grün (Abb.6).

Hinterknie sind schwarzbraun,der Bauch ist gelb. Färbung anderer Körper-

teile wie in Abb. 2,3,5,6,15. Färbung des Pronotums wie in Abb.3.

Morphologie.

Kopf. Wie in Abb.2,3. Fühler sind 23gliedrig. Mittlere Glieder sind etwas grö-

ßer  als die von Ch.parallelus und etwas kleiner als bei Ch.montanus (aus

näherer Umgebung in niedereren Lokalitäten bei Ždiar).                                            38

Pronotum. Die Querfurche des Pronotums liegt in der Mitte, oder auch hinter

der Mitte,ähnlich wie bei Ch.parallelus, Abb.3,15. Seitenkiele sind distal ähn-

lich wie bei Ch.montanus etwas konvergierend.

Flügel.

Elytra. Abb.4. Sind ähnlich wie bei Ch.parallelus, hauptsächlich kürzer als der

Abdomen.Am Ende sind sie +/- zugespitzt. Länge des Medialfelds ist etwas

variabel. Stigma ist von der Flügeldeckspitze +/- 2 mm entfernt. Macroptere

Formen sind bisher unbekannt !

Hinterflügel (Ala). Sind durchsichtig und 5,5 mm lang. Sie überragen deut-

lich die Mitte der Elytra (ähnlich wie bei Ch.montanus ).

Hinterschenkel.  Das Verhältnis zwischen Länge (11 mm) und Breite (2 mm)

ist 4,4x. Anzahl der Schrilleisten ist +/- 135 (nähe Ch.montanus ).Länge der

Schrilleisten ist +/- 5,5 mm. Hinterknie sind schwarzbraun.

Cercus. Ist ziemlich dünn und lang (0,9 mm), ähnlich Ch.montanus. Abb.6,7.

Beschreibung Weibchen.

Maße (im Durchschnitt).  Long.corp. 24 mm; Pronotum 4 mm; Elytra 9 mm;

Ala 5,5 mm; Femur post.12 mm lang, 2,7 mm breit; Ovipositor ventral 1,8

mm.

Färbung. Hauptfärbung ist braun (Abb.16), selten auch grün. Pronotum mit

typischen schwarzen Binden, wie in Abb.10,12.16.

Morphologie.

Kopf. Wie in Abb.9,12,16. Fühler sind 23gliedrig.

Pronotum. Querfurche ist in der Mitte oder hinter der Mitte des Pronotums.

Seitenkiele sind ähnlich wie bei Ch.montanus, distal konvergierend.Sieh

Abb.10,16.

Flügel.

Elytra. Sind ziemlich  ähnlich wie bei Ch.parallelus,  sind aber länger. Abb.14.

Hinterflügel (Ala). Sind ähnlich wie bei Ch.montanus. Sie überragen deut-

lich die Mitte der Elytra.  Abb.12.

Hinterschenkel. Das Verhältnis zwischen Länge (12mm) und Breite (2,7

mm) ist 4,4x. Anzahl der Schrilleisten ist +/- 65.

Ovipositor. Ist lang, ähnlich wie bei Ch.montanus, aber die oberen Valven

sind etwas kürzer und variabel in der Länge. Abb.9,11,12,13.

Gesang (Stridulation) Männchen.

   Ist bisher nur teilweise bekannt. In Zucht bei stridulierenden alleinste-

henden Männchen war der Gesang (Silben) 1,3 bis 1,5 sec. lang und die

Pause zwischen einigen Silben war 10 sec. (auch mehr). Bei Rivalsong me-

hrerer Männchen (nahe des Weibchens) sind Silben +/- 1 sec. lang und die

Pausen sind viel kürzer. Darum war dieser gemeinsame Gesang sehr frek-

ventiert und errinert eine Streiterei…

Etymologie.

   Diese neue Art ist nach Herrn Univ. Doz. RNDr. Jan Šmarda (1904-1968)

aus Brno benannt. Er war u.a. berühmter Botaniker und auch Expert für die 

Natur in Tatra-Gebiet. Dank ihm hat der Autor die Natur in Belianske Tatry gut

kennengelernt und dort diese neue Art entdeckt.                                                    39

                                                                                                                       

Bionomie.  Abb.1,8.

  Ch.smardai lebt häufig auf sonnigen, felsigen Biotopen in subalpiner und

alpiner Zone mit verschiedenen Pflanzen, hauptsächlich Gräser, Binse (Jun-

cus trifidus), meistens in der Höhe 1700 bis 2000 m ü.M. Larven leben im

Juli, Imagines im August bis Oktober. Zusammen mit Ch.smardai leben dort

auch Miramella alpina und Omocestus viridulus. Aber keine typischen Arten

Ch.montanus und Ch.parallelus, welche dort jetzt nur in niederen Lagen

leben.

Verbreitung.  Abb.1.

   Bisher ist nur vom Kalkgebirge Belianske Tatry (seinem nördlichen Teil) si-

cher bekannt. Möglich ist sie auch in anderenen Teil des Tatra-Gebirges (z.B.

Kalkgebirge Červené vrchy an der polnischen Grenze) und dazu auch in Polen.

Diskussion.

   Ch.smardai ist sehr verwand mit Ch.montanus und Ch.parallelus und hat ei-

nige Merkmale beider Arten (Schwesterart?). Wie Ch.montanus sind das bei

Männchen z.B. Cerci, Hinterflügel, Seitenkiele und Färbung des Pronotums,

Anzahl der Schrilleisten. Wie Ch.parallelus sind das Elytra und Querfurche

des Pronotums. Bei Weibchen sind ähnlich wie bei Ch.montanus Ovipositor,

Hinterflügel und Pronotum (Färbung,Seitenkiele). Wie bei Ch.parallelus sind

das  Elytra, Querfurche des Pronotums, Anzahl der Schrilleisten. Einige mor-

phologische Merkmale sind aber bei verschiedenen Individuen etwas vari-

abel, aber weniger häufig (im Rahmen der Fluktuationsvariabilität dieses Art).

   Die Herkunft dieser neuen Art ist unklar, möglich ist frühere Herkunft nach

Hybridisation Ch.montanus und Ch.pararallelus, wie der Autor früher

(1977,1986) angeführt hat (nach Meinung von K.Harz). Aber diese neue Art

hat keine intermediaren Merkmale der beiden, wie auch Reynolds (1980,

p.297) konstatiert. Weitere wahrscheinliche Möglichkeit ist Herkunft nach

langfristiger Isolation ursprünglicher Populationen in höheren Lagen und

dann Entstehung dieser neuen „Schwesterart“ (als „junges Isolat“). Diese

Population ist jetzt gut genetisch stabilisiert, von 1958 bis 2012 hat der Autor

immer nur gleichartige Formen dieser neuen Art dort beobachtet.

Hauptliteratur.

CHLÁDEK, F., 1977: Orthopterologische Notizen aus der Slowakei.- Articulata,Bd.I: 25.

CHLÁDEK, F., 1986:  K vertikálnímu rozšíření rovnokřídlých (Orthoptera),švábů (Blatto-

        ptera) a škvorů (Dermaptera) v Belanských Tatrách. Zur vertikalen Verbreitung der

        Geradflügler (Orthoptera),Schaben (Blattoptera) und Ohrwürmer (Dermaptera)  im

        Gebiet „Belanske Tatry“.-Zprávy Čs.spol.entomol.ČSAV, Praha, 22: 103-108. 

KÖHLER, G., 2013: Experimentelle Hybridisierung von Ch.parallelus (Zetterstedt,1821)

         x Ch.montanus (Charpentier,1825): Morphometrische und ökologische  Parame-

         ter.- Articulata 28 (1/2): 13-40.

REYNOLDS, W.J., 1980:  A re-examination of the characters separating Chorthippus   

         montanus and C.parallelus ( Orthoptera: Acrididae).- J.Nat.Hist. 14: 283-303.

 

Verfasser :  RNDr.František Chládek,  Bratří Čapků 12,  CZ - 602 00 Brno 2.

                                                                               E-mail:  tetrix.tetrix@volny.cz              40